Nejoblíbenější lázeňské procedury
Podvodní masáže – velmi oblíbený způsob léčby pohybového ústrojí a krevního oběhu. Provádí se pod tlakem vody z trysek, zhruba kolem dvou atmosfér. Terapeut aplikuje masáže buď natáčením trysek, nebo hadicí, a to přibližně 20 cm od těla pod ostrým úhlem, aby nebylo působení vodní masy nepříjemné. Tato technika je využívána u zatuhlých svalových partií a pojivových tkání. Zároveň urychluje hojení pooperačních jizev a stavů po úrazech.
Bylinná koupel – součástí vodní lázně jsou zpravidla éterické oleje nebo výluhy z léčivých rostlin. Lázeň má teplotu kolem 37 stupňů a po aplikaci procedury se pacient nesprchuje a pokládá se pouze do suchého zábalu na lůžko.
Perličkové koupele – provádí se ve vodě o teplotě lidského těla, a trvají přibližně od 15 do 25 minut. Spočívají v působení vzduchových bublinek vyvěrajících z malých podvodních trysek na lidskou pokožku ponořenou pod vodu. Při nižší teplotě mají spíše relaxační a uklidňující účinek, při vyšších teplotách vody již dochází ke stimulaci energetických orgánových drah.
Reflexní terapie – existuje několik typů této techniky, z nichž nejvyužívanější jsou pánevní, šíjové a zádové partie a celková reflexní masáž chodidel. Provádí ji zkušený fyzioterapeut pouze dlaněmi a hřbetem ruky, přičemž dílčí oblasti působení ordinuje lázeňský lékař. Provádí se v celkovém rozsahu tří až čtyř sezení po třiceti minutách.
Lymfodrenáž – jejím cílem je rozproudit lymfu a odstranit otoky končetin. Celková délka manuální ruční drenáže je zhruba půl hodiny a provádí ji opět fyzioterapeut pod dohledem lékaře.
Pitné kúry – popíjení minerálních vod z termálních lázeňských pramenů je tradiční způsob léčby v lázeňských zařízeních od západočeských lázní až po moravská léčebná zařízení v Jeseníku a Luhačovicích. Bohaté zastoupení minerálních látek příznivě působí na žlázy s vnitřní sekrecí, zažívací orgány, játra a ledviny. Lékař vždy předepisuje množství tekutiny, kterou je třeba pít na lačný žaludek před jídlem, čímž se zvýší vstřebatelnost a účinnost. Většinou jde o množství jednoho hrnku (2 dcl) tekutiny těsně před jídlem. Každý pramen má ale jiné složení, a to dokonce i ve stejné lázeňské lokalitě.